Jedno je se zamilovat, to druhé se z toho nezbláznit.

21. července 2011 v 20:20 | Cukřík |  →About Me
Ano, ano, jak napovídá nadpis, v posledních dnech se poybuju na hranici normálu a šílenství.

Láska. Pch. Poslední tejden, no, když počítám i dobu na MK, tak dva týdny, tohle slovo převaluju v puse a...teď už má hořkou příchuť.

Byla jsem ŠÍLENĚ HLOUPÁ, že jsem to dovolila, že jsem svému srdci dovolila zase cítit onen pověstný a nepopsatelný pocit. Protože...jsem typ člověka, který, když je zamilovaný, tak nevidí a neslyší...a dělá šílený chyby.

Co se kvůli tomu stalo a děje?
- Za týden, co jsem doma, jsem nechutně ztloustla. Vykašlala sem se na pohyb(teda částečně), začla sem jíst víc( i když samý, prakticky zdravý věci) a teď se potýkám se strašně nakynutýma bokama a špekama na zádech...nevím, co mám dělat...všechno mě to šíleně bolí a mám prkaticky furt nutkání brečet...ale já se NECHCI litovat, ale...já sem tak zoufalá, že mi pomáhaj jen ty slzy...
- Pohádala sem se s kámoškama, protože...protože prej na ně seru, myslim jenom na sebe a na něho a bla bla bla...mrzí mě to, ale jsem v takový agónii, že nemám sílu jim něco vysvětlovat..to radši budu bez ničeho...bez přátel...

Pan V. (říkejme mu tak) se mi ani neozval...sice jsme si 2x psali na FB, ale...vždy jsem napsal aprvní já...a to si ještě dal na zeď odkaz na stránku "Srdci neporučíš"....nebylo by to divný, kdyby tam něco takovýho předtím měl...ale on byl předtím prakticky facebookovsky mrtvej... nebo hlasoval v anektě "Vztah, nebo úlet?" pro "vztah". A pak také lajknul stránku "Nesnáším loučení"...

Den před odletem se mezi náma udály věci po tkerých jsem si byla na 95% jistá, že...že to bude pokračovat a hned třeba dva dny po návratu do ČR spolu někam půjdem - je totiž, jako na potvoru, ze stejného města jako já... Ale...on vůbec nic...

První dny jsem z toho byla fakt...fakt docela v háji...teď, když už je to týden a den jsem se s tím trochu smířila, ale....ale furt se mi chce brečet při pomyšlení na něj...na jeho dotyky...hlas...gesta...oči...

Další věc...jednou, když sme se něják bavili o nás dvou, tak mi náznakem řekl, že je v tomhle směru stydlivej...ve směru oslovit holku...nechápu to, protože...on se opravdu nemá za co stydět...o to...o to je to teď horší...fajn, kdybych měla něco začít já, jenže...jenže já nedokážu poznat hranici, kdy ho kamarádsky popoháním a kdy ho už očividně uháním...

Prostě...nepochopim, proč nemůžeme být aspon kamarádi....s M., který je také ze stejného města, jsem hned v Pátek po příjezdu byla venku...tak...proč to tak nemůže být i s V.?

Proč to všechno dělal na MK, když teď se chová, jako kdyby mě neznal...pro pobavení? Proč teda kamarádce říkal, že se mu líbim...proč mi vezl k autobusu kufr...proč vstával v 6, když mohl spát do 8?( byl jiný let, než já..)

Nevím, co dělat. Nejhorší je, že...že mi ani nikdo nedokáže poradit...

Mám opět zlomené srdce...a zatraceně to bolí...

Mám i myšlenky, že e totálně vykašlu na hubnutí...proč taky? Nemám se komu líbit...vlastně se ani nedivím, že mě V. nechce, když jsem tak tlustá...
Proč jsem na tomhle světě? Co to má všechno za smysl? Nejsem s člověkem, kterého miluji, jsem ošklivá, tlustá, navíc mě naši začali tlačit na jinou střední, než chci a...kolikrát si říkám, že by mě, i lidem kolem mě bylo líp, kdybych tu nebyla...

Prosím, neodsuzujte mě za tenhle článek, jako že se jenom lituji...já to ze sebe všechno potřebovala dostat....a...jinej způsob než blog nemám...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Luc* Luc* | Web | 21. července 2011 v 21:05 | Reagovat

Jsme na tom uplně stejně =x
Jinak,odhodlání by tu bylo,ale 3oslavy mám před sebou =x

2 Nicole Nicole | Web | 22. července 2011 v 13:28 | Reagovat

já bych ti asi poradila to, aby jsi udělala první krok ty....když už se ti svěřil s tím, že je stydlivý, tak třeba čeká na to, až uděláš ten krok ty...neříkám, že vždycky to vyjde, ale rozhodně za pokus to stojí a nedáš za to nic :-* podle toho co jsi napsala, tam ta naděje je...:-*

to s těmi kamarádkami je mi moc líto...joo, když jsem byla mladší, tak jsem byla hloupá a věnovala jsem se jen příteli...pak jsem si uvědomila, že ty kamarádky jsou hodně potřeba a vždycky mě podržely...teď se snažím věnovat všem :) i když trávím víc času s přítulou, tak si jdeme sednout i s nimi a častěji si děláme "dámské jízdy" :))) je to paráda...a věřím, že holky to taky brzo přejde a zjistí, že bez tebe to nejde a bude zase všechno cáájk :-*

3 Sophia ♥ Sophia ♥ | Web | 22. července 2011 v 14:35 | Reagovat

Spřátelíš? :) začínám hubnout a potřebuji podpořit, budu moc vděčná když ke mě koukneš :) a samozřejmě i ostatní hubnoucí slečny :) budu ráda když ke mě kouknete a třeba spřátelíte :))

4 Chelsie Chelsie | Web | 22. července 2011 v 15:05 | Reagovat

Rozumím ti...prožívám ted to samé.

5 lamylucy lamylucy | Web | 22. července 2011 v 15:31 | Reagovat

Beruš, říkám, napsala bych mu, no ... když se on stydí, a´t ty šance nepromarníte oba :(

6 melinda melinda | Web | 31. července 2011 v 12:57 | Reagovat

nevim, co dodat, jen ze to hubnuti delej kvuli sobe a ne kvuli blbeckovi,kterej na ebe kasle.to pak nema vyznam

7 skinnyqueen skinnyqueen | Web | 2. srpna 2011 v 14:23 | Reagovat

Doufám, že se za se vrátíš :-)
To s tím klukem je mi líto. láska bolí. Ale ještě se ve tvém životě najde dost jiných příležitostí. Ale asi vím jak se cítíš, takle podobně jsem to měla s jednim klukem taky :-(
Ale na hubnutí a na svůj sen nekašli! Jen kvůli němu! To fakt ne, protože proč si kažit život a utápět se v depkách kvůli někomu, kdo se nedokáže rozhoupat?...Doufám, že už semáš lépe :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama