Duben 2011

Depression from Obession

30. dubna 2011 v 19:56 | Cukřík |  →About Me
Šílená depka. Šílená.

Poslední sobota v měsíci DUBEN :)

30. dubna 2011 v 14:22 | Cukřík
Zdravím všechny dušičky, co zřejmě náhodou zavítaly na můj blog a rozhodly se tenhle výtah myšlenek přelouskat ^^

Naskytlo se mi pár dalších volných minutek, jelikož venku řádí bouřka a já nemůžu jít se psem na procházku.
Akorát jsem teď doskákala na taneční podložce (chcete-li DDR) (50minut) a chystám se půl hodinky posilovat. Protože je víkend, tak se to samozřejmě projevuje na mým jídelníčku, což mě fakt štve... Mamka ke všemu pekla štrůdl, takže určitě víte, co myslím. Víkendy jsou v tomhle hrozný. Ale zase si plánuju na dnešek ještě spoustu pohybu ..Vše v přehledu.

Jinak jsem při cvičení přemýšlela - myslíte, že je možný, že každý fail, který v dietě uděláme, je narůstající jojo-efekt? Myslím to jako, že si tělo uvědomí, že by mohlo mít mnohem víc potravy, než má a začne si ukládat. A kdyby nedostalo ani jedno sousto navíc, zvyklo by si, přijalo by tenhle příjem jako standart a nic by si neukládalo...Jasně, je to už asi provařený, jen jsem o tom hloubš přemýšlela...

Ranní váha : 72,4kg
- Ano, kleslo to (ale tuk a voda vůbec ne!! :(((((((((), ale nejsem si tímhle moc jistá, protože jsem před vážením měla ještě asi 4 lžíce tvarohu...

Jídelníček
- Dneska je to šílený, už jenom kvůli tomu štrůdlu...:(
SN. Activia Bílá sladká, 4 lžice tvarohu, 4 piškoty
SV. Tyčinka dobrá vláknina
F. 2 KOUSKY ŠTRŮDLU
OB. Půlka BeBe sušenky brusinkové (z důvod štrůdlu.)
SV. Neplánuju nic
VE. Neplánuju nic

Kvůli tomu štrůdlu jsem se rozhodla po zbytek dne držet menší hladovku, max. si dám večer svůj mrkvový salát.


Pohyb
- 50 minut taneční podložka ( Done)
- 30 minut posilování (Done)
- 1h, 40 minut chůze 7km/h se psem (Done - akorát budu vycházet (14:20))
- 1h, 10 minut aerobik ( večer, tak doufám, že s sebou zase nešlehnu o parkety)

Jinak jsem vám taky chtěla moc poděkovat za včerejší komentáře - opravdu mne MILE PŘEKVAPILY. Myslela jsem, že už jsem blogerkami zavrhnutá, že už po mě nikdo ani nevzdechne...fakt je to od vás strašně hezký :) Díky moc :)
A díky moc k názorům k fotkám :)

A na závěr zase 2 fotky - tentokrát oblast břicha...je to všecko v leže, myslím, že jsem břicho nezatahovala....a jestli jo, tak to je už uplně v háji, jsem monstrum. Fotila jsem to o Velikonocích na chatě, když jsem se opalovala....
Navíc si pamatuju, že to bylo v odpoledních hodinch po obědě...a jsem napatlaná opalovákem, proto se tak lesknu :-/





Jak se mi daří, aneb jak je to všechno horší a horší

29. dubna 2011 v 19:36 | Cukřík |  →About Me
Takže po opravdu DLOUHÉ době sem něco přidávám.
Možná by bylo dobré na začátku říct, že je mi opravdu docela líto, že sem skoro nepíšu, ale opravdu není moc času. V poslední době o mě začal být zase zájem ze strany zpívání a tak můj týden vypadá tak něják takto:

Pondělí : Škola do půl 5, od 5 do 6 venku se psem, od čtvrt na 7 do tvrt na 9 trénink. Příjdu domů ve třičtvrtě na 9 a chvilku se učím, popř. pouklízím pokoj. V půl 10 jdu běhat, pak posiluji se zátěží a v 11 lezu do postele. Samozřejmě s prohřeškem, kterej si vyčítám, ale další den ho stejně zas udělám.
Úterý: Škola do 2, od 3 do půl 5 volejbal, od půl 5 do 5 zkouším sóla, při kterým mě doprovází školní sbor ( Discopříběh, Lady Marmelade,Aquarius,...) od 5 do 7 mám sbor, kde zpívám jen jako..takový křoví :D, domů dorazím v půl 8, dám si večeři, mrknu na učení, pak 40 minut cvičím aerobik ( Aerobik pro všechny: 3 (je to nejnáročnější verze, kterou Olga Šípková vydala)) - když zbyde čas, podle videa i posiluju. Pak už jen většinou trošku posiluju a jdu na kutě.
Středa: Volnější den. Školu mám do 2, od 3 jsem do 5 venku se psem, měla bych sice chodit na sbor, ale...proste...nechce se mi blbym sborem zabit celej den, kterej můžu využít ke cvičení... Pak příjdu, dám si večeři a cvičim, opět aerobik, či tae-bo. Jelikož nemám trénink, dávám si to 2x, což je 2x35-40minut. Nic moc. Pak jdu běhat a posiluju.
Čtvrtek : Škola do 2, o půl 3 do půl 4 zkouška s kapelou, od 5 do 7 trénink, doma v půl 8, mrknu na učení, v půl 10 běhat.
Pátek: Víceméně identická středa.

Vypadá to nabitě a tak, že je prakticky
nemožné u toho tloustnout? Hm, tak to je bohužel opak pravdy :(

Už si nepamatuju, kdy jsem sem psala naposledy a proto to tedy "zrekapituluju" :

Stav k 28.březnu 2011 : 76kg. (ODPORNÉ, NECHUTNĚ, ŠÍLENÉ!!)
- Bylo to zřejmě v důsledku rodinné oslavy, která se konala víkend před. Sice jsem se držela, ale...neměla jsem žádnej pohyb a takhle to dopadlo. Bylo mi na nic. Tak šíleně na nic. Nevím, jestli víte o čem mluvím...ten pocit beznaděje, že je všechno v háji, že se z tohodle nikdy nevyhrabete.
A ke všemu se mi začal čím dál tím víc připomínat MK( zopakuji: Mořský Koník, 3 týdny u moře v Řecku na Chalkidiki) tím , že začly trošku teplejší dny, všichni se vysyslili z kabátů, bund a dlouhých kalhot a začli se nalehko oblékat. Bylo mi strašně, měla ( ale stále mám, a snad ještě větší) jsem šílený strach, že...že takhle pojedu na MK. Že tam pojedu jako naprosto odporná, vyžraná obluda. Nevím, co se ve mě zlomilo, ale...začla jsem zase trošičku střídmě jíst. Nebo v to spíš doufám.

Stav k 29.dubnu 2011 : 72,6kg. (POŘÁD ODPORNÉ, VYPADÁM FURT JAK MONSTRUM)
- Nejhorší na tom všem je, že se už 2 týdný točím kolem čísla 72. Už v únoru, když jsem se zázrakem dostala na tuhle váhu, ne a ne dosáhnout na 71. A pak BUM, dostala jsem se na 76. A ted se bojím, že bude stejný průběh. Že mi zase váha vyletí takhle nahoru, protože to NEZVLÁDNU.
Včera jsem s sebou vyčerpáním sekla při aerobiku. Nebo vyčerpáním...nevím čím to bylo. Akorát mám své dny, možná i tím(?) . Zatmělo se mi před očima, nohy přestaly poslouchat a já se složila. Bylo mi děsně. A víte co jsem si šeptala mezi vzlyky, když jsem tam ležela a brečela? "Já chci být přece jen hubená...to toho chci moc?" Opravdu toho chci moc?
Nejhorší je, že si momentálně připaám mnohem víc tlustčí, než když jsem měla 76. Nevím čím to je, ale kdykoliv se podívám do zrcadla vidím jen špekaté monstrum. Dokonce mi i chvilkama připadá, že vypadám uplně stejně jako v dobách, kdy jsem měla 85. Prostě si tak připadám.

Už mi něják dochází slova...V poslední době se na mě lepí smůla..Nic mi nevychází, nejde mi matika, bojim se, že se nedostanu na školu...Mám depresivní stavy, jsem na každého nevrlá, přátele mě posílají do háje, někteří mi i naorivnu říkají, že jsem tlustá...Asi si všechno moc beru, když ale to prostě nejde...Příjde mi, že je toho na mě moc, sama cítím, že mám nervy v háji. Jenže netuším, co s tím dělat. A kvůli čemu? Kvůli dietě, kvůli chtíči zhubnout. Proč to prostě nejde, když tak moc chci? Už je to 11 měsíců, co jsem začla hubnout a dala jsem dolů směšných necelých 13 kilo...a to ještě neříkám, že na podzim byl čas, kdy jsem měla 68...Jenže to jsem byla na laxativech, jedla 300kcal denně a byla ještě asi větší magor, než jsem teď.

Co bude dál? Upřímně, vůbec netuším. Vím jen, že 22.6 odlétám do Řecka a to se mi už nějákejch 20kg opravdu schodit nepodaří. Dala jsem si za cíl 65, ale...čím dál tím víc mi připadá, že to je nereálný. Kdybyste tak věděli, jak já se bojím, ak moc se toho bojím...

A ted, napadlo me, že vám sem pro srovnání dám 2 fotky. Vlevo jsem 29.4 (tudíž dnes - 72,6kg) a vpravo 28.3 (před měsícem - 76kg)
Je tam vidět nějáký rozdíl? Mě samotný spíš připadá, že je to...víceméně stejný. Což mě štve. (BTW, plavky, které mám, jsou oboje dvoje stejný střih (zakoupené najednou v jednom obchodě od té samé značky, a stejně velikosti))



Myslím, že tohle není poslední článek, ačkoliv jsem ho psala skoro půl hodiny...Ještě se ozvu...Pokud to se mnou nesekne definitivne ( chabý pokus o vtip.)

Mějte se hezky, a hlídejte špeky! :)