28.1.2013 Pondělí

28. ledna 2013 v 22:02 | Cukřík |  →My day
Dnes jen krátce...

Ve škole jsem byla jen od 9 do půl 12, pak jsem jela k doktorce, kvůli tomu motání hlavy. Šlo to hladce, tak sem se hned přesunula domů, kde sem absolutně děnsě zmrvila oběd...seru sama sebe, fakt...

Šla jsem s přítelem a se psem na tůru, kdy jsme trochu zavedli indiánský běh (tj. běh střídavě s chůzí) a docela nám to i šlo...) Pak jsme se rozhodli do posilky, kde jsem to strašně přehnala...půl hodiny sem běhala na pásu a pak posilovala jako o život...skoro jsem nedošla domů...a ted umírám, takže pudu spát :D

Snídaně : Musli s mlékem
Oběd: 2míchaná vejce bez tuku, 20g kuřecího masa, coleslaw salát..>_< asi jedna celá miska...sem prase, prase, prase!
Večeře : Nic

Pohybu jako kráva, pití asi 2l vody..:)

Takže dobrou noc :D
 

27.1.2013 Neděle

27. ledna 2013 v 20:33 | Cukřík |  →My day
Dnešní den...no, jak to nazvat. Failový? Možná, něják jsem v poslední době ve stavu, že to nedokážu sama posoudit.

Ráno jsem normálně vstala, doběhla mamce do krámu pro cibuly, ocet, vajíčka, mlíko, okurku a tak podobně (měla bych si za tyhle služby začít něco účtovat :D), pak jsem letěla do fitka, kde jsem strávila asi hodinu a 20 minut - orbitrek, pás, kruhovej trénink. Pak zase šupky dupky domů, ven se psíkem a navečer jsme jeli s přítelem do OC Plaza. V HM jsem našla uplně perfektní halenku...(v poslední době po ní strašně moc toužím, ale z jednoho následujícího důvodu jí nemůžu sehnat). Tak že si jí vyzkouším. Šl ajsem do kabinky, zapínám knoflíčky odzdola - byla dokonalá! perfektně přiléhala k tělu, dělala mě mnohem hubenější a prostě byla bombová, akorát dlouhá, příjemná...zapla jsem poslední knoflík a podívala se do zrcadla...přes prsa se mi halenka nehezky pnula a mezi knofliky se rozšklebovala...strašně mi to sere, protože takovou bych strašně chtěla..=( Asi musim ještě zhubnout...nebo já nevím..

No a ted se válím doma a přemejšlím, jak dlouho ještě budu cvičit...chci zhubnout...strašně moc...

S dnešní váhou od startu začátkem prosince mám dole 11kg. Joke na tom je, že to na mě není vůbec vidět.

Snídaně: Musli s nízkotučným mlékem
Oběd: Kuřecí maso (2,5 plátku) + špenát (listový)
Večeře: miska coleslaw salátu (čínský zelí, cibule,...)


Je to zlý. Je to fakt špatný..=(((

Aktuální stav, feelings

26. ledna 2013 v 22:00 | Cukřík |  →About Me
Áchjo, je to zase tady. Deprese z jídla, mé postavy, mého myšlení a vnímání sebe sama.

Od cca 12.prosince jsem dala dolů 10kg +/- . Něják...něják mi to ale nepříde, že to je vůbec pravda. V posledních dnech se cjetim tlustá, hnusná, ošklivá, oblácaná, tak, jako na samým začátku celýho tohodle koloběhu (Tj. asi...3,4 roky zpět) Tehdy jsem měla snad nejvíc ve svém životě a vůbec nedokážu pomyslet na to, že bych tolik měla zase. Tady je ovšem ten zádrhel. Já se momentálně cejtim tlustčí než kdy jindy. Tlustčí než všichni lidi kolem mě. Nedokážu ukázat na NIKOHO, kdo mi příjde, že je tlustčí, než já.

Začínám být zase zoufalá. Ten pocit zoufalosti, když máte plný břicho a podlě přírodních zákonů by vám mělo být dobře. Ale mě jaksi není. Vždycky se cejtim tak hnsuně nafouklá, popadá mě panika, že mi nejsou vidět žebra, kosti, nic, že vidím v odraze zrcadla jen jeden velkej obrvskej balón.
Vzpomínala jsem na svojé story s duretikama a laxativy. Byla to špatná věc, ale zas na druhou stranu jsem trochu zhubla. V lednu jsem dokonce už i několikrát zvracela...laxativa nebyla po ruce a já prostě potřebovala to jídlo vyhnat ven. Já vím, jak moc je to špatně. Ale v nějákých temných okamžicích se mi v hlavě nevyznačuje jiná cesta, než tadle.

Bohužel se mi v poslední době začala motat hlava při jakémkoliv prudším pohybu...což pro mě znamenalo vyloučení několik strojů v posilovně a i aktivit. Štve mě, že neznám příčinu. Doufám, že neskončím jako vloni toudle dobou v nemocnici...tehdy to totiž byl okamžik, kdy jsem se vysrala na sebe kontrolování a začla se cpát jak nezavřená.

Už fakt nevím, co mám dělat víc. Snažím se jíst zdravě, opravdu není skoro nic, co by bylo nezdravýho, každý den chodím do fitka, se psem na velké tůry, večer před spaním se ještě mořím s posilováním. Denně se vážím, piju hodně vody, hodně spím...a prostě váha se hýbe kolem toho jednoho zasranýho čísla.

*Ten pocit bezmoci, když občas máte pocit, že omdlíte vyčerpání ve fitnesscentru, k večeři vás čeká lsit salátu a váha se nehýbe...a vy nevíte, co máte dělat víc*

K tomu všemu navíc mám jet v červenci s přítelem a přáteli na dovolenou na Krétu. A...když si sebe ted představím v plavkách někde na písku, rozpláclou, odpornou...je mi fakt na zvracení...jestli do tý doby se sebou něco neudělám, tak snad nikam nepojedu...

Už toho mám prostě dost. Od zítřka ubírám jídlo a přidávám ještě víc pohybu. A jestli todle nezabere...tak už vážně, ale vážně nevím...

Sorry za takovej výlev emocí.



Panebože, takhle vypadat v létě...dala bych za to absolutně cokoliv...;((
 


13.12.12

13. prosince 2012 v 22:26 | Cukřík |  →My day
Dnešní den byl zahájen nádhernou situací - zaspala jsem :D Docela vtipný, ale něják sem do tý školy 15 minut po zvonění doběhla( na tý ledovce to bylo fakt vzrůšo!) a učila se, učila se a učila...za ten den sem furt chodila do automatu do kafe a i bohužel do bufetu, protože sem se ráno nestihla nasnídat.
Hektický den pokračoval, byla jsem venku se psem, pak jsem byla u přítele, kde jsme pařili hru našeho dětství - HP and the chamber of secrets..:D Pak jsem přišla domů, učila jsem se (teda, snažila se o to) jelikož zítra píšu ekonomiku, zemák a němčinu no a teď...už to něják nechávám plynout.
Jsem myšlenkama naprosto někde jinde, v sobotu mě totiž čeká casting do Československé Superstar 2013....tak uvidíme, moc šancí si nedávám..:-)

Jídelníček
Snídaně: Jahodový jogurt (160g) + 10g cereálií (školní bufet, no..=/)
Svačina: 2 plastové kelímky kafe :D
Oběd: Trochu omáčky s masem =( strašnej fail, doma se tapetovalo, tak nebylo moc na výběr...
Svačina: Nic
Večeře: Salát - kousek okurky a papriky, 3 lžíce bílého jogurtu, hrstka rýže
Pití: 3x kafe, 1x hrnek čaje, 1,5l dobrá voda jahodová
Pohyb: cesta do a ze školy (pěšky, 2 minuty autobusem) , 1h a 45m chůze se psem

-Proč já nedokážu udělat jeden den naprosto dokonalej?
-Dostala jsem krámy, takže jsem nafouklá jak hovadu a ani posilovat nebudu, nemám sílu...a ani prakticky čas, kvůli tý posraný škole...


Středa 12.12.12

12. prosince 2012 v 21:27 | Cukřík |  →My day
Dnešní den byl doslova "FUUU" . Jídlo se mi podle mých představ ani moc nepovedlo, chtěla bych se postupem času dostat zase na způsob, jakým jsem jedla před rokem a půl - to jsem hubla, zatímco tímdle jídelníčkem si akorát udržuji váhu.
Ve škole na pytel, jako obvykle. Psala jsem písemku z dějepisu ( jsem na škole zaměřené na dějiny, zěměpis a jazyky), kde nám opět "milá" pí.profesorka M. dala otázky, které nebyly jak v poznámkách, ani v učebnici...konec prostě, budu ráda, když tu školu prolezu.
Pak jsem měla psát také ze zemáku a čtvrtletku z němčiny(FUJ!), ale měla jsem anglickou olympiádu, na který jsem skončila 2. z 25 vybraných ze tříd od 1. do 3., stím, že příští rok už budu první. Tak koho by to nepotěšilo.
Furt mě trápí moje postava...jak vypadám...furt na to musím myslet...možná proto dnešní jídelníčke neybl tak extrémně přežírací.

Snídaně: Hrstička cereálií+nízkotučné mléko
Svačina: Dobrá voda jahodová
Oběd: Menší porce kuřecího vývaru s dušenou zeleninou
Svačina: lehčí fail, 4 kokosky(máma pekla na Vánoce :-X)
Večeře: Talíř rýže se zeleninou

Pití : Dobrá voda jahodová, litr čaje
Pohyb : chůze do a ze školy( cca 40min. rychlé chůze), rychlá chůze se psem (1h, 10min.), posilování (stehna, zadek, lýtka, břicho(=bachor :D) , ruce).


Chci to zlepčiiiiiit =(

Jsem ZPĚT.

22. října 2012 v 22:13 | Cukřík
Jsem zpátky. Uplynulo něco přes rok a já sem zase nabrala uplně všechno. Začala jsem silně kouřit a celkově být s nervama v prdeli...

MUSÍM začít znova.
MUSÍM opět zhubnout.
MUSÍM to OPĚT dokázat!


Jinak už to fakt bude všecko neskutečně na pytel.

Muj zivot skoncil..

5. srpna 2011 v 14:41 | Cukřík |  →About Me
Jak asi uz nadpis napovida, je to hodne spatne. Jsem druhym tydnemna chate a nezvladam to. Psychicky. Silene pribiram a tady prote NENI JAK to sundat. Denne brecim a fakt nevim co delat dal. To, ze naberu 15 kilo, co jsem vloni zhubla, je uz nejen realne ale pravdepodobne. Je to v prdeli... Nemam uz pro co zit...kdyz se nad tim zamyslim tak uz neni nic, pro co bych se mela radovat, nebo pro to neco delat.... Je to tak spatne ze uz se stydim vyjit mezi lidi, protoze jsem ve vsem desne tlusta...Stehna, pretekajici bricho, prdel jak vrata a speky na zadech... Vzdavam to. Svuj jeden a pul rocni boj se sebou samou...nikdy nevyhraju...nema to smysl... Vzdavam vsechno. Tenhle zivot jsem projela.

Jedno je se zamilovat, to druhé se z toho nezbláznit.

21. července 2011 v 20:20 | Cukřík |  →About Me
Ano, ano, jak napovídá nadpis, v posledních dnech se poybuju na hranici normálu a šílenství.

Láska. Pch. Poslední tejden, no, když počítám i dobu na MK, tak dva týdny, tohle slovo převaluju v puse a...teď už má hořkou příchuť.

Byla jsem ŠÍLENĚ HLOUPÁ, že jsem to dovolila, že jsem svému srdci dovolila zase cítit onen pověstný a nepopsatelný pocit. Protože...jsem typ člověka, který, když je zamilovaný, tak nevidí a neslyší...a dělá šílený chyby.

Co se kvůli tomu stalo a děje?
- Za týden, co jsem doma, jsem nechutně ztloustla. Vykašlala sem se na pohyb(teda částečně), začla sem jíst víc( i když samý, prakticky zdravý věci) a teď se potýkám se strašně nakynutýma bokama a špekama na zádech...nevím, co mám dělat...všechno mě to šíleně bolí a mám prkaticky furt nutkání brečet...ale já se NECHCI litovat, ale...já sem tak zoufalá, že mi pomáhaj jen ty slzy...
- Pohádala sem se s kámoškama, protože...protože prej na ně seru, myslim jenom na sebe a na něho a bla bla bla...mrzí mě to, ale jsem v takový agónii, že nemám sílu jim něco vysvětlovat..to radši budu bez ničeho...bez přátel...

Pan V. (říkejme mu tak) se mi ani neozval...sice jsme si 2x psali na FB, ale...vždy jsem napsal aprvní já...a to si ještě dal na zeď odkaz na stránku "Srdci neporučíš"....nebylo by to divný, kdyby tam něco takovýho předtím měl...ale on byl předtím prakticky facebookovsky mrtvej... nebo hlasoval v anektě "Vztah, nebo úlet?" pro "vztah". A pak také lajknul stránku "Nesnáším loučení"...

Den před odletem se mezi náma udály věci po tkerých jsem si byla na 95% jistá, že...že to bude pokračovat a hned třeba dva dny po návratu do ČR spolu někam půjdem - je totiž, jako na potvoru, ze stejného města jako já... Ale...on vůbec nic...

První dny jsem z toho byla fakt...fakt docela v háji...teď, když už je to týden a den jsem se s tím trochu smířila, ale....ale furt se mi chce brečet při pomyšlení na něj...na jeho dotyky...hlas...gesta...oči...

Další věc...jednou, když sme se něják bavili o nás dvou, tak mi náznakem řekl, že je v tomhle směru stydlivej...ve směru oslovit holku...nechápu to, protože...on se opravdu nemá za co stydět...o to...o to je to teď horší...fajn, kdybych měla něco začít já, jenže...jenže já nedokážu poznat hranici, kdy ho kamarádsky popoháním a kdy ho už očividně uháním...

Prostě...nepochopim, proč nemůžeme být aspon kamarádi....s M., který je také ze stejného města, jsem hned v Pátek po příjezdu byla venku...tak...proč to tak nemůže být i s V.?

Proč to všechno dělal na MK, když teď se chová, jako kdyby mě neznal...pro pobavení? Proč teda kamarádce říkal, že se mu líbim...proč mi vezl k autobusu kufr...proč vstával v 6, když mohl spát do 8?( byl jiný let, než já..)

Nevím, co dělat. Nejhorší je, že...že mi ani nikdo nedokáže poradit...

Mám opět zlomené srdce...a zatraceně to bolí...

Mám i myšlenky, že e totálně vykašlu na hubnutí...proč taky? Nemám se komu líbit...vlastně se ani nedivím, že mě V. nechce, když jsem tak tlustá...
Proč jsem na tomhle světě? Co to má všechno za smysl? Nejsem s člověkem, kterého miluji, jsem ošklivá, tlustá, navíc mě naši začali tlačit na jinou střední, než chci a...kolikrát si říkám, že by mě, i lidem kolem mě bylo líp, kdybych tu nebyla...

Prosím, neodsuzujte mě za tenhle článek, jako že se jenom lituji...já to ze sebe všechno potřebovala dostat....a...jinej způsob než blog nemám...


Po měsíci

15. července 2011 v 6:59 | Cukřík
Zpátky z MK. Z nejúžasnějšími pocity, zážitky,.... Byla to prostě ta nejlepší akce, kterou jsem kdy v životě zažila...a ačkoliv jsou tam lidi z celé republiky, poznala jsem i dva skvělé kluky, kteří jsou ze stejného města, jako jsem já...Až...až na to, že jsem se do jednoho šíleně zamilovala a pár věcí s ním na MK prožila, a byly to takové věci, že mi přišlo, že to pokračovat BUDE... ale...ale po 2 dnech, co jsme doma, se mi ani neozval, narozdíl od toho druhého, se kterým jdu dneska do kina...prostě...ničí mě to a netuším, co mám dělat...asi budu muset zase čekat 2 roky, než to odezní...jako to bylo s bývalým...

Můj zdravotní stav? Je o MNOHEM lepší než před MK ( ještě aby ne, když je to ozdravný pobyt) - atopák se mi opravdu hodně zredukoval, alergické projevy zmizely, ZHUBLA sem pod svojí magickou hranici 71kg. Na vstupní prohlídce jsem měla 72,5, na výstupní 70,5. Dnes ráno na své váze 70,3. Modlim se, aby už to konečně šlo dolů. Díky MK jsem začala jíst větí porce a teď, když už jsem doma, v tom pokračuji, jen zdravým jídlem.
Také jsem si měřla míry krejčovským metrem a skutečně mám v půrměru o 4cm všude méně....

Ale...nejhorší je, že při psaní tohodle článku bych...měla pociťovat radost z toho, co jsem dokázala...Jenže...já z tohodle všeho ani radost nemám...jsem opět zaslepená nešťastnou láskou a nevím jak pokračovat...




Všechno v prdeli

12. června 2011 v 20:52 | Cukřík
Nadpis zní jasně.
Nezvládla jsem víkend.
Cejtínm se odporná.
Jsem nejtlustčí ze všech mých kamarádů..
Cejtím se jak velryba a to jedu za týden k moři
Všichni se mi tam budou smát..

CO MÁM DĚLAT??
už vážně nevím...


Kam dál